Minutky z jaderné energie

Minutky z jaderné energetiky 1

A/ Výstavba, provoz a financování jaderných elektráren

Státní ukrajinský jaderný regulátor prodloužil o 20 let provoz třetího bloku Rovenské jaderné elektrárny do 11.prosince 2037. Elektrárna byla odstavena v prosinci 2017 kvůli opravám parních generátorů, kompenzátoru objemu, turbín a generátoru. Tento blok je vybaven ruským reaktorem VVER-320 o výkonu 1 050 MWe a byl uveden do provozu v květnu 1987. V prosince 2010 byl rovněž o 20 let prodloužen provoz prvního a druhého bloku této elektrárny. (NucNet, č. 142, 19.7.2018)

Finská jaderná elektrárna Olkiluoto-3 s reaktorem EPR o výkonu 1600 MWe má být uvedena do komerčního provozu v září 2019, a to o 9 let později oproti původnímu termínu. Dodavatelem je francouzsko-německá společnost Areva-Siemens (A-S). Majitel elektrárny, elektrárenská společnost TVO, podepsal s dodavatelem dohodu o finanční kompenzaci za překročení rozpočtu a délky výstavby ve výši 450 milionů EUR. (NucNet, č. 142, 19.7.2018)

Polský jaderný program z roku 2014 předpokládá výstavbu jaderných elektráren o výkonu 6 000 MWe, a to do roku 2035. Ekologický a seismický průzkum se uskutečňuje ve dvou lokalitách na západ od Gdaňska. Polská vláda oznámila v roce 2015, že program bude upraven v souvislosti s neurčitostmi v oblasti financování. (Nuc Net, č. 162, 16.8.2018)

Japonská vláda souhlasila s pokračováním rozhovorů o plánované výstavbě britské JE Wylfa poté, co britská vláda zvýšila podporu tomuto projektu o celkové hodnotě 20 miliard liber. Společnost Horizon zde plánuje postavit dva pokročilé varné reaktory ABWR o jednotkovém výkonu 1350 MWe japonské společnosti Hitachi. Na výstavbě se mají podílet společnost Hitachi, britské konsorcium veřejných a soukromých společností a skupina japonských entit, a to stejnými částkami po 6,5 miliardách liber. Britská vláda bude garantovat cenu elektřiny ve výši 77,50 liber/MWh, což je o 15 liber méně než v případě JE Hinkley Point-C kde je to 92,50 liber/MWh. Společnost Horizon podala žádost o výstavbu v dubnu 2017. (NucNet, č. 105, 29.5.2018)

Čínská společnost China General Nuclear Power Group (CGN) má zájem o nákup osmi brirtských komerčních jaderných elektráren, které mají celkem 15 reaktorů, které provozuje sesterská organizace francouzské společnosti EDF. CGN plánuje získat podíl ve výši 49 %. Tato společnost provozuje v Číně 20 reaktorů o výkonu 21 740 MWe a ve výstavbě má dalších 8 reaktorů. (NucNet, č. 134, 9.7.2018)

Turecké jaderné elektrárny bude stavět Rusko, Japonsko a Čína. V roce 2010 byla podepsána dohoda s Ruskem o výstavbě první JE v Akkuyu na pobřeží Středozemního moře, která bude mít 4 reaktory typu VVER o výkonu po 1200 MWe. První reaktor má být uveden do provozu v roce 2023. V roce 2013 byla podepsána dohoda s Japonskem o výstavbě JE v Sinopu na pobřeží Černého moře. Další JE vybuduje Čína v Trácii, severozápadně od Istanbulu. Turecko potřebuje jaderné elektrárny ke krytí zvýšené poptávky po energii. V roce 2016 dosáhla závislost země na energii 72 %. (NucNet, č. 157, 9.8.2018)

Dne 18.7.2018 byly slavnostně vloženy palivové články společnosti Westinghouse do 3. bloku Jihoukrajinské JE. Bude to poprvé, co ukrajinská JE bude mít palivové články jen od této společnosti. Většina paliva dosud pocházela z Ruska. Ukrajina má v provozu 13 reaktorů VVER-1000 a dva reaktory VVER-440. Nové palivo je vyráběno ve švédském Vesterasu. Jaderné elektrárny dnes dodávají 50 % elektřiny. (https.nuclearstreet.com/nuclear-power-industry-news/2018/07/23)

Ve slovenské JE Mochovce-3 byly dokončeny studené zkoušky. Jedná se o ruský reaktor typu VVER-213 o hrubém výkonu 471 MWe, který může být zvýšen až na 535 MWe. Tento reaktor má být uveden do provozu koncem roku 2018 a 4. reaktor této elektrárny do konce roku 2019. Každý blok se bude podílet na výrobě elektřiny 13 %. (NucNet, č. 167, 23.8.2018)

Finská elektrárenská společnost Fennovoima uvedla, že v roce 2019 plánuje zažádat o stavební povolení pro novou jadernou elektrárnu Hanhikivi-1, která bude vybavena ruským tlakovodním reaktorem generace III+ typu VVER 1200/491 o hrubém výkonu 1199 MWe a o čistém výkonu 1085 MWe. Celkové náklady se udávají na 6,5 až 7 miliard EUR, včetně finančních nákladů a nákladů na hospodaření s radioaktivními odpady. Od roku 2014, kdy bylo rozhodnuto o tomto projektu, se tyto náklady nezměnily. Hlavním dodavatelem bude ruská společnost Titan-2. Po dokončení vyrobí elektrárna 10 % finské spotřeby elektřiny. (NucNet, č. 171, 29.8.2018)

Japonská společnost Electric Power Development Company, nebo také J-Power, začala v roce 2010 stavět jadernou elektrárnu, která měla jako první využívat směsné plutonium-uranové palivo MOX (plutonium-uranium mixed oxide). Její výstavba byla ale dočasně přerušena po havárii Fukušimské JE v roce 2011. Jedná se o pokročilý varný reaktor ABWR o výkonu 1325 MWe v lokalitě Ohma v prefektuře Aomori. Do provozu má být uvedena v roce 2026. (NucNet, č. 177, 6.9.2018)

Japonsko je jediná země bez jaderných zbraní, která může obohacovat uran, přepracovávat vyhořelé palivo a získávat z něho plutonium. Je tomu tak díky jaderné dohodě z roku 1988, uzavřené s USA a automaticky prodlužované. Japonská energetická politika umožňuje, aby získané plutonium bylo opětovně využito k výrobě paliva MOX. Japonsko dnes vlastní 47 tun plutonia, z toho je 10 tun v tuzemsku a zbytek v přepracovacích závodech ve Francii a Spojeném království. (NucNet, č. 141, 18.7.2018)

Ve výroční zprávě společnosti Rusatom Service za rok 2017 se uvádí, že se tržby oproti roku 2016 zvýšily 2,5 x, a to ze 422 milionů dolarů na 1,045 miliardy. Společnost byla založena v roce 2011, aby poskytovala služby zahraničním jaderným elektrárnám, které provozují ruské reaktory. Služby zajhrnují údržbu, opravy, modernizaci, technické poradenství, školení a přeškolování personálu. Služby byly již poskytnuty celé řadě jaderných elektráren, například egyptské JE El-Dabaa , turecké JE Akkuyu, íránské JE Búšehr, atd. ( http.www.neimagazin.com/news 25.7.2018)

Ministr energetiky USA, Rick Perry, potvrdil, že v souvislosti s růstem poptávky po energii v USA je třeba ponechat v provozu klíčové jaderné a uhelné elektrárny a že proto není rozumné, aby celostátní elektrická síť byla závislá jen na provozu plynových, větrných a slunečních elektráren. Zdůraznil, že provoz jaderných elektráren je důležitý i z hlediska národní bezpečnosti, a proto by náklady neměly být pro Američany problémem. S jeho názory souhlasilo i 75 bývalých vrcholných představitelů USA, mezi nimiž byli admirálové a generálové, současní i minulí ministři, velvyslanci, senátoři, představitelé průmyslu, výzkumných ústavů atd. Zdůraznil, že existuje jasná souvislost mezi jadernou energií, národní bezpečností a prosperitou. ( https/wwww.nei.org/news/2018/) a (NucNet, č.132, 5.7.2018)

B/ Výzkum a vývoj reaktorů

V únoru 2018 byla na popud britské vlády vytvořena expertní finanční skupina pro vývoj malého modulového reaktoru SMR (Small Modular Reactor) s cílem podpořit výzkum a vývoj těchto reaktorů. Vývojem SMR se rovněž zabývá britská společnost Rolls Royce. Již v roce 2014 vypracovala National Nuclear Laboratory studii proveditelnosti a konstatovala, že odhadovaná garantovaná cena elektřiny z těchto reaktorů se pohybuje kolem 80 liber/MWh. Společnost Rolls Royce uvádí cenu o 20 liber nižší, tj. 60 liber/MWh. V červnu 2018 poskytla vláda 44 milionů liber na podporu vývoje SMR s tím, že výkon reaktoru bude 300 MWe a že minimálně 40 % investičních nákladů budou tvořit modulové komponenty a systémy vyráběné v továrně. (NucNet, č. 155, 7.8.2018)

Také firma Canadian Nuclear Laboratories (CNL) vyvíjí SMR a doufá, že se jí do roku 2026 podaří prokázat jejich životaschopnost. SMR budou moci být používány nejen k výrobě elektřiny, ale i k výrobě technologického tepla pro průmyslové účely nebo vytápění, a případně i k výrobě vodíku s cílem dekarbonizovat dopravu. Za malé modulové reaktory se obvykle považují reaktory o výkonu do 300 MWe, ale někdy i o výkonech menších, například 25 MWe. Protože jsou modulového charakteru, mohou být vyráběny v továrnách a na staveniště dopravovány nákladními automobily. Lze je budovat i pod zemí. Největší pozornost bude věnována jak jaderné a radiační bezpečnosti, tak bezpečnosti z hlediska používání vodíku. (http//www.globalenergyworld.com/news/sustainable-energy/2018/08/03)

Kanadské společnosti L3 MAPPS a Terrestrial Energy podepsaly dohodu o vývoji integrálního modulového reaktoru chlazeného roztavenými solemi (IMSR) o tepelném výkonu 400 MWt a elektrickém výkonu 190 MWe. Reaktor bude používat palivo rozpuštěné ve fluoridových a chloridových solích, které budou současně sloužit i jako chladivo.Proto nebude moci dojít k havárii se ztrátou chladiva a k tavení aktivní zóny reaktoru. Jedná se o integrální reaktor, což znamená, že komponenty primárního i sekundárního okruhu budou umístěny v hermetické a vyměnitelné nádobě aktivní zóny. Jednotlivé moduly budou vyráběny v továrně. Reaktor je určen jak k výrobě elektrické energie, tak tepelné energie pro technologické účely a vytápění. (World Nuclear News, 20.7.2018)

Společnost GE Hitachi Nuclear Energy (GEH) obdrží dotaci ve výši 1,9 milionu dolarů od amerického ministerstva energetiky na výstavbu elektrárny s malým modulovým reaktorem BWRX-300 této firmy. Ve výzkumném týmu jsou společnosti Bechtel, Exelon, Hitachi-GE Nuclear Energy a MIT. Výzkumné týmy budou zkoumat možnosti zjednodušení projektu a snížení investičních nákladů o 40 až 60 % , jakož i možnosti snížení nákladů na provoz a údržbu oproti jiným SMR. Cílem je dosáhnout toho, aby elektrárna s reaktorem BWRX mohla konkurovat plynové elektrárně s kombinovaným cyklem a obnovitelným zdrojům energie. (World Nuclear News, 17.7.2018)

C/ Jaderná energie a ochrana klimatu

Náměstek ministra energetiky USA prohlásil na konferenci, která se konala v květnu 2018 v Kodani, že pokud svět myslí vážně snižování emisí CO2 a rozvoj ekonomiky, pak budou muset vlády uvažovat o využívání všech bezuhlíkových energetických zdrojů, tedy včetně čisté a spolehlivé jaderné energie. Dnes je běžnou praxí, že se jaderná energie nepočítá mezi čisté zdroje energie, ačkoliv je po vodní energii největším bezuhlíkovým energetickým zdrojem. Inovované jaderné systémy budou hrát významnou roli ve světě při dekarbonizaci energetiky, při využití v energeticky náročných technologiích, jako je odsolování mořské vody, výroba vodíku, dodávka technologického tepla pro průmyslové účely, rozvoj elektromobility, integrace jaderných a obnoviotelných zdrojů energie, dodávka spolehlivé elektřiny pro rozvoj robotizace a automatizace vyspělého průmyslu 4.0 , atd. (NucNet, č. 101, 23.5.2018)

Massachusetts Institute of Technology (MIT) ve své studii "Budoucnost jaderné energie ve světě omezovaném uhlíkem" vyzývá vlády, aby prosazovaly projadernou politiku. Pokud se jaderná energie nestane součástí globálního mixu nízkouhlíkových energetickáých zdrojů s pomocí vládní politiky, pak bude obtížnější a nákladnější řešení klimatických změn. Vládní představitelé budou muset přijímat takovou dekarbonizační politiku, která poskytne stejné podmínky všem nízkouhlíkovým zdrojům energie, včetně zkoumání soukromých investic do jaderných elektráren. Předčasné uzavírání jaderných elektráren podkopává úsilí o snižování emisí a zvyšuje náklady na jejich snižování. K zabránění této praxe je třeba všem výrobcům bezuhlíkové energie vyplácet "bezemisní kredity". (NucNet, č. 177, 6.9.2018)

Dne 8.listopadu 2017 byla v rámci konference OSN o změně klimatu, konané v Německu, uveřejněna zpráva organizace Energy for Humanity , v níž se konstatuje, že německá politika ústupu od jaderné energie zhoršuje situaci v oblasti ochrany klimatu tím, že jsou zde postupně uzavírány bezemisní jaderné elektrárny a v důsledku toho se zvyšuje závislost země na spalování uhlí na desítky let. Politika "Energiewende" byla přijata poté, co německá vláda rozhodla o uzavírání jaderných elektráren v reakci na havárii v JE Fukušima Daiči z březan 2011. V té době dodávalo 17 německých jaderných elektráren přibližně 25 % z celkové spotřeby elektřiny. Dnes je Německo největším emitentem skleníkových plynů v EU s podílem 18,3 %. (https://www.world-nuclear-news.org/14.11.2017/